Je mi 25. To už je docela dost. Rozhodně dost na to, přestat lhát.
Lidem? Sobě? Všem!
Takže co třeba narovinu? Mám tu pár věcí, které bych chtěla říct. Nebo si je spíš nechat vytetovat na
čelo, abych je už nikdy říkat nemusela.
Nemám ráda lidi. Fakt! Většinou mě všichni strašně štvou. Jsem
sólista. Většinu času protivnej sólista.
Vím, že se nemá lidi soudit podle prvního dojmu. A vím, že
je lepší dobře vycházet se všemi. Na 99% ale vždycky poznám během 1.
pikosekundy, jestli si s danou osobou budeme vyhovovat nebo ne.
Dnes se mi povedlo vstát na prvního budíka, kterého jsem si
nařídila. Po dlouhé době jsem vážně byla v klidu vzhůru v 7:30. Asi to
bylo i tím, že jsem včera spala 3 hodiny navíc v buse cestou z Paříže.
Nicméně kdy jsem se vykopala z postele? Hm? V půl 10, že. A proč?
Protože někdo z mých spolubydlících oxidoval 2 hodiny v kuchyni. Později
jsem si užívala prázdného baráku a v momentě, kdy se ozvaly klíče
v zámku vchodových dveří, popadla jsem noťas, kafe a zdrhala nahoru.
Třídenní výlet v 5 lidech se na mě vážně podepsal. A to byli tak strašně
milí a hodní a dostala jsem dárky k narozkám a.. ale i tak je to pro mě
hodně únavné. (Což je moje chyba, ne jejich!)
Když nad tím tak přemýšlím, všichni moji kamarádi (asi 3)
umí mlčet. Umí být nablízku a daleko zároveň. A daleko a nablízku. A co je nejdůležitější (pro mě) – když mluví, říkají pravdu. Stručně, přímo, bez
omáček. Nesnáším omáčky. Ohromně mě unavuje ráchat se v kecech typu UHO a
tvářit se, že svět je krásnej a máme se rádi. Nemáme! Neměli jsme! Nikdy se mít
rádi nebudeme! Není jediný důvod, proč by to mělo být jinak. Nemohli bychom
tedy absolutně v rámci slušnosti a ke spokojenosti obou stran přestat
všichni hrát to divadýlko se zájmem o druhé? Ano, nikoho druhého totiž
nezajímáte. Tak jako nikoho druhého nezajímám já. Až si tuhle krutopravdu
dokážeme všichni připustit, záhy zjistíme, že říkat pravdu bez omáček je strašně
fajn a hlavně efektivní. Protože moje milé (nemilé) týmové kolegyně, když vám
říkám pravdu, nesnažím s vás urazit. Je mi zcela ukradené, co si myslíte a
jak se cítíte. Jen se chci z bodu A co nejefektivněji posunout k bodu
B. Není v tom nic osobního.
Jenže takhle holčičí kolektiv evidentně nefunguje..
P.S. Celý zbytek týmu hovoří jen holandsky..
Jo a P. P. S. Nemám ráda aktualizace. Vždycky se mi po nahrání
aktualizace něco posere.
Xx
Žádné komentáře:
Okomentovat