Ghent v hlavní roli

Erasmácké vyprávění jsme zahájili kvalitně, teď je čas připojit pár tvrdých dat pro suchary a zodpovědět standardní otázky.

Ghent je pěkné malé město protkané 2 řekami a několika kanály. Vyjma kopečku, na kterém se usídlila univerzita je to jedna velká placka. Což se hodí, když je vaším hlavním dopravním prostředkem kolo a nehodí když do školy jezdíte denně. Kol je tu víc než lidí a přibližně třetina obyvatel jsou studenti. Oboje se zcela zásadně projevilo v charakteru města. Například následovně: 

Celý víkend je tu úplně mrtvo, protože všichni obyvatelé kolejí odjeli domů na své mamahotely.

Na každém rohu tu stojí festivalové pisoáry a všichni (kluci) je tu veřejně na ulici využívají.

Udělat autoškolu v Ghentu je považováno za podobný úspěch jako udělat ji v Paříži a Singapuru.

Řidiči mají z cyklistů strach. Jako cyklista tedy můžete porušovat všechny myslitelné i nemyslitelné dopravní předpisy a VŠICHNI! rádi zastaví a dají vám přednost. (Pozor! Pro chodce to neplatí!)

Protože po intenzivním studentském životě je nutné udělat něco pro své zdraví, celé město běhá jak zběsilé.

No a pak si jdou dát frituurs s kyselou majonézou.

Kategorie standardních otázek:

1) Proč Ghent?

Proč ne! Zatím jsem se tu ubezpečila, že valná většina studentů VŠE si vybírá svou Erasmáckou misi prstem na mapě případně na Google street view. Udělala jsem to stejně. Navíc jsem sice (oproti předchozímu roku) přidalá pár hodnotících kritérií, ale nebudu vám lhát, že by všechny měly co dělat se studiem. Věděla jsem, že chci zůstat v Evropě. Nejlépe v zemi, kde jsem ještě nebyla a kam se dá dostat levně (jak osvícené, že kamarádi). Mým důmyslným sítem nakonec prošel Hamburk (sice nesplňoval ostatní kritéria, ale jako jediný mě zajímal ze studijních důvodů), Ghent a Porto. Laskavost upgradu mi v Hamburku neoplatili, a tak jsem tady. Na 118. nejlépe hodnocené univerzitě na světě. V zemi, kde se napůl mluví francouzsky a napůl chrochtá (není překvapením, že líp rozumím druhé polovině). Když vám studenti slovenského Matfyzu začnou vyprávět, že sem nikdo od nich nechtěl jet, protože je to těžká škola, trochu se zarazíte. Zeptejte se mě v lednu znovu.

2) Co máš v plánu na ten půlrok?

Tak předně, nevím, kde jste přišli na to, že semestr trvá půl roku. Přijela jsem do Ghentu (se zpožděním) 24. září a o tři měsíce později už budu dávno sedět doma pod vánočním stromkem a cpát se bramborovým salátem. Sice se po Novém roce budu muset do Belgie vrátit na zkoušky, ale s trochou štěstí a letenkami od Ryana za 800 se to dá zvládnout i na dojíždění. Jinak mám v plánu dělat vám všem nadšeného průvodce a využít toho, že na Charleroi má Ryan slušnou základnu na budget trippin.

3) A učíš se tam holandsky?

Ne!

Jak si můžete všimnou, neumím moc chválit. Ghent je ale opravdu krásné město (a neříkám to jen proto, že je to má práce na kurzu Marketingové komunikace), které stojí za návštěvu. Narozdíl od turistického panoptika v Bruggách je živé a energické. Je plné cozy obchodů i kaváren, památek, kostelů, hospod, milých lidí..

Konec patosu. Stay tunned a líbivé fotky si prohlédněte na mém instáči.

Xx