Má malá mise v rámci mise velké.
První den, když jsem dorazila do Ghentu (ok, tak až druhý den večer) jsem si u šachové partie (mé první v životě) povídala s lidmi, co mi pronajali pokoj o jejich nadcházející cestě do Asie a o cestování vůbec. Náhodou jsme během téhle diskuze narazili na moji zálibu v prohlížení turistických průvodců. Prohlížení, vážně! Skoro nikdy je nečtu! Jen prohlížím!
Benjamien ukázal na hromadu knížek v koutě a řekl, že budu mít co dělat, až bude pršet.
Když jsem vzala do ruky první z nich úplně na vrchu a otevřela, na první straně byly napsány dva cestovatelské úkoly: 1) projeď na kole Asii 2) ochutnej všech 1500 druhů piva, které se vaří v Belgii. A tak jsme se každý zhostili toho svého.
Během týdne, než spakovali kola, houpací sítě a repelenty proti hmyzu, MĚ (moji vietnamští spolubydlící první den zjistili, že udržet krok s česko/belgickou skupinou je nad jejich síly) vodili za ručičku belgickým pivním světem aby mě následně hodili do kádě s mladinou a nechali plavat.
Během týdne číslo 2 jsem se začala orientovat v pivní uličce v nejbližší prodejně Delhaize (Lidl je sice blíž, ale s pivem to tam je dost marné, ostatně jako v Čechách).
Týden třetí se nesl ve stylu cyklo výletů do specializovaných pivních filiálek, kde jsme si s Filipem (ano, je to čech..obviously) vybírali jako holky (podle etikety).
V pondělí to bude měsíc, co jsem tady. Je tedy na snadě otázka, proč je první článek o pivu a ne o Ghentu?
Všechny pivní láhve jsou tu vratné. Účtují vám za ně 0.10 Eur a musíte je přinést zpět do obchodu. Mám jich doma sbírku hodnou alkoholika (ne, není to jen moje dílo!) a variace vzorků v mé lednici se značně zúžila. Protože jsme se ale domluvili, že tuhle malou velkou misi zdokumentujeme, nesmím koupit další dokud nenapíšu o těch vypitých. Celá Belgie má otvírací dobu cirkusového stanu a v neděli si tu nekoupíte snad ani benzín. Zítra je tedy má poslední šance dostat se do obchodu abych do pondělí neumřela hlady (žízní). To myslím jako vysvětlení stačí. Přistupme k samplingu.
Manerbluser Bok - 6,5%, polotmavé?, Mechelen. Ani skupinka belgických studentů z valonska nebyla schopná identifikovat podle etikety jakékoliv specifické charakteristiky vyjma informace, že se tohle pivo hodí na podzim. Já osobně si nemyslím, že by se hodilo k čemukoliv.
Cuvée des Trolls - 7%, Blond, Belgian style Pale Ale, minipivovar Le Brasse-Temps spadající pod pivovar Dubuisson. Fajn nefiltr chutnající po ovoci. Někdo mi říkal, že je to pivo Ghentu, ale na webu Dubuisson tvrdí něco jiného.
Kwak - 8,4%, Blond, Buggenhout. Přečetla jsem si na etiketě, že je svrchně kvašené. Pamatuji se, že jsem ho měla letos ve Francii na horách a že mi chutnalo tehdy i teď.
Tripel Karmeliet - 8,4%, Blond, belgian style Triple (slibuju, že příště už budu vědět, co to znamená), Buggenhout. Pivo, které se umístilo v WBA (world beer award), ale já vážně nechápu, kdo ho tam zvolil (ačkoliv Filip si myslí něco jiného).
Red my lips - 4,7%, special - Belgian Session, Brussels Beer Project. Tohle jsem prostě musela mít - nakupuju přeci podle láhve. Chutná jako červený grep, není to tedy nic, co bych musela mít znovu.
La Goudale - 7,2%. Vloudil se mi sem jeden francouzský vzorek. To se prostě někdy stane když nakupujete podle etiket (zase). Každopádně ve složení přiznali rýži?, koriandr a pomerančovou kůru. Vyjma té rýže chutná přesně podle popisu.
Bloemen Bier - 7%, Blond, Lochristi, chutná vážně květinově. Pro pánské publikum řekněme, nevhodné! Mně se moc líbil papírový obal. Jinak je láhev úplně čistá, nepotištěná.
Delirium Nocturnum - 8,5%, polotmavé, Melle. Růžového Delirium slona vyrábí rodinný pivovar kousek od Ghentu. Polotmavá verze je fajn, víc holčičí než světlá klasika Delirium Tremesn (to je hodně kyselé). Plné, nasládlé, karamelové tóny.
Grimbergen, Blond Blonde - 6,7%, Alken. Světlý nefiltrovaný klasik.
Maredsous, Brune - 8%, Brune, Puurs. Pivo z benediktinského kláštera. Mamce nechutnalo. Já ho nestihla (mají tu jen malé láhve).
Leffe, Blonde - 6,6%, Blonde, Dinant. Další světlý klasik.
Poslední 3 zmíněné vzorky na fotce nenajdete. Nemusí vám to být ale nijak líto. Nečekaně je na jejich láhvích napsaný jejich název a to je vše (alespoň pro ty, co neumí holandsky). Všechny tři jsou běžně k dostání v každé samoobsluze, takže foto možná příště.
Poslední věty prvního dílu beer samplingu jsou pro mé rodiče. Mami, tati, nemusíte se vůbec bát. Mám se tu krásně.
Xx
Žádné komentáře:
Okomentovat