Je čas naučit se krájet, porcovat a kuchat.
Je čas jet do Barcelony, ostatně jako vždy.
A do Paříže, poprvé v životě.
Je čas stvrdit svůj relationship s espressem nějakým oficiálním lejstrem a pojistit si, že se nikdy nerozejdem.
Je čas na boty. Je čas na boty. Je čas na boty. Je čas na boty. Je čas na boty.
Je čas uběhnou dalších 600km. Není sice v mých silách utéct, ale zcela jistě dokážu prošlapat tenisky, abych si mohla pořídit nové a v těch už se mi to možná podaří.
Bohužel není správný čas koupit si Range Rovera, ale můj šest let starý narozeninový voucher na autoškolu by bylo záhodno použít. Je čas udělat si řidičák.
Je čas poohlédnout se po nové židli, protože kdo židli má, ten bydlí.
Dnes jsem byla poprvé v životě sama v Ikee. Nejdřív jsem si připadala jako exot..nikdo přeci nekupuje věci do bytu sám. Když si ale moje oči přivykly na světlo zářivek a já se pořádně podívala kolem sebe, viděla jsem vlastně jen sólisty soukromých představení vybírající si židle, na kterých by chtěli sedět. Byl nás dav a každý byl sám.
Je čas sklidit, co jsem zasela.
Je čas..
Teď je ten správný čas nemít strach. I proto se bojím.
Žádné komentáře:
Okomentovat