?!

Nějakou dobu jsem nic nenapsala. Došel mi inkoust. Všechen jsem vyplácala na semestrální práce.
Pamatujete, jak jsem psala o nárocích, které na nás klade nebo spíš neklade vysoká škola? Pojala jsem podezření, že celý děkanát čte moje články ráno u kafe namísto The Economist, protože na VŠE znatelně přituhuje. Navíc vzhledem k postupujícímu zimnímu semestru očekávám, že v lednu bude solidně mrznout. Psaní příspěvků jsem tedy dočasně vyměnila za eseje a hospodářské komentáře a ve svém volném čase se namísto o módní novinky starám o obživu. Nejen z finančního hlediska.
Bez sebemenších pochyb bych se chtěla narodit do světa Benjamina Buttona. Chci být 70 letý teenager se všemi znalostmi a zkušenostmi se světem a především se sebou samým. Bylo mi čerstvých 15, když jsem se musela rozhodnout, kterým směrem orientovat svůj budoucí život. Řeklo by se, že gymnázium je ideální rozhodnutí, pokud nevíte. Problémem této volby však je, že na gymplu vás nenaučí vědět, co se sebou. Čtyři roky uběhnou jako voda a vám nezbude, než se opět rozhodovat o směřování z pozice všeználka, co ochutnal od každého alkoholu trochu. Když budete mít štěstí, vyspíte se z toho. Pokud ne, můžete mít pár následující vysokoškolských let pěknou kocovinu. Ta moje je spíše dočasná (a částečně podmíněná včerejší nezřízenou řízenou degustací), nicméně musím sama sobě přiznat, že to pravé stále hledám. Jak pomaličku směřuji k Benově poznání, utvrzuji se stále více v přesvědčení, že mě nenaplňuje touha ovládnout a řídit svět, být velké zvíře v globální business džungli fungující na principech zákona přežití nejsilnějších. Sežer nebo budeš sežrán. Fúzuj nebo budeš zfúzován.
Baví mě dělat malé věci. Teď a tady. S lidmi. A správně.
Všeobecně poslední dobou často přemýšlím o tom, co je správné. Postupně se probírám jednotlivými hypotézami a konfrontuji je se svými názory a své názory opět s hypotézami, důkazy, informacemi. Tak jako pomalu tvoříte těsto zpracováváním jednotlivých surovin, dostávám se i já postupně k dílčím závěrům. Ty jsou však vždy jen meziproduktem těch příštích. Nikde nekončící smyčka. Reálné perpetuum mobile. I proto se svět točí.
Evoluce je zvláštní úkaz. Stovky tisíc let jen unáší všechny své složky po proudu. Kolébá je na vlnách poklidné řeky aby je v jedinou chvíli vrhla z vodopádu směrem k nové budoucnosti hybnou silou skokové změny.

Někdy slýchám v dálce hučet vodu, ale nechci říkat hop, dokud jsem neskočila.