Léto

Léto je pro mě, když snídám v trávě, obědvám, večeřím, ..
Léto je pro mě procházka při západu slunce i východu měsíce, kdy se teplý vítr lehce přelévá přes obilné lány, které možná již zítra zmizí.
Léto jsou pro mě barvy, šaty a květiny.
Léto je neustálá touha být venku, jako by uvnitř nezbýval žádný vzduch.
Léto jsou toulavé boty, co mě nutí tvořit plány a kreslit mapy.
Nemám stání.
Včera jsem se probudila a chtěla jen jít ven. Rozběhnout se po lesní cestě až k vodopádu a dýchat.
Nasát všechny zážitky a štěstí, jimiž je nasycen letní vzduch.
I když je chladno, .. ten pocit je stále tady, .. ještě pořád JE LÉTO.

Dnes ležím v posteli a přemýšlím, jak snadno se z pravdy jednoho dne stane lež toho druhého. Ráno jsem vstala a z útrob skříně bezmyšlenkovitě vylovila černé tričko. Snad první černá věc od ústupu zimy. Snad znamení.
Už řadu let v tento den nikdy léto není. S tvým odchodem zmizelo všechno laskavé hřejivé teplo posledních prázdninových dní a tak to zůstane, dokud naše srdce budou bít. Dokud budou cítit ten chlad.
Sbohem léto.