Když čtu rady a porady, jak psát dobře blog, a přeskočím klišé, že musíte psát o věcech, co vás baví a zajímají, zbývá mi většinou jediné slovo. Pravidelnost. Stejně naformátovat, stejně zarovnat, stejně upravit fotky, stejná témata ve stejné dny a stejném pořadí. Všechno dělat pořád stejně.
No.. pravděpodobně nikdy nebudu mít dobrý blog. Alespoň ne podle tohoto hodnotícího klíče. Nejsem pravidelná. Někdy prostě jsem stále a pak zas nejsem vůbec. Někdy s vámi chci sdílet vše a jindy se uklidit na venkov a proklínat globalizaci za wifi i na horách uprostřed lesa. (Přiznávám, přehrávám, tak daleko to zase není.)
Chtěla jsem přeprat sama sebe a vytvořit alespoň jeden příspěvek resp. kategorii, která by mohla fungovat na principu pravidelnosti. Koncept by byl, ale po pravdě dost pochybuji, že za měsíc bych ještě věděla, jak to vlastně mělo fungovat a tak si vytvářím záchytné body.
Podle statistických údajů nějací vědci zjistili (to musí být práce snů, statisticky potvrzovat nebo vyvracet takovéhle premisy), že závazky, které máte k sobě, splníte jen z 10% podle plánu. Pokud do nich zapojíte cizí lidi, možnost bezvadného splnění se zvyšuje podle míry zainteresovanosti oněch osob. Čím víc informací jim dáte, tím spíš plány dodržíte.
Zkusit se má všechno.
Tedy..
Mám v plánu každý měsíc přidat článek o nějakém kosmetickém produktu, který mě zrovna baví.
Původně jsem chtěla takový článek publikovat každé první pondělí, ale jelikož předevčírem jsem byla příliš zaměstnána holčičími rozhovory a perfektním bordeaux (proč jsem to nestihla minulé první pondělí si už nepamatuju), přesouvám termín na pravidelné neurčito.
Teď už jste uvnitř a je tedy i vaším úkolem zajistit, abychom potvrdili statistickou teorii zainteresovanosti. Nezklamme pracující vědce!
Jinak produktem no.1 je tvářenka/bronzer Dallas od Benefitu. Poprvé v životě jsem využila slevu do Sephory a i tak to byla docela drahá sranda. Nicméně stojí za to. Můj mozek totiž nekriticky přistoupil na myšlenku, že je to malý zázrak v papírové krabičce a že já jsem s ním zázračně šťavnatá. Ano, zní to divně, ale já ráno vstanu, bronzer si dám a táhne mě to ven, že se snad ani nenasnídám. Macháček by tleskal jednoruč a já též. Jen ten obal není úplně můj šálek a štěteček položený přímo na pudru byl špinavý ze všech stran po prvním použití, tak letěl. Jinak jsem bezmezně omámená zastřetnou cihlově růžovou s miniaturními třpytkami. Září a já s ním. Snad nám to oběma dlouho vydrží.
No.. pravděpodobně nikdy nebudu mít dobrý blog. Alespoň ne podle tohoto hodnotícího klíče. Nejsem pravidelná. Někdy prostě jsem stále a pak zas nejsem vůbec. Někdy s vámi chci sdílet vše a jindy se uklidit na venkov a proklínat globalizaci za wifi i na horách uprostřed lesa. (Přiznávám, přehrávám, tak daleko to zase není.)
Chtěla jsem přeprat sama sebe a vytvořit alespoň jeden příspěvek resp. kategorii, která by mohla fungovat na principu pravidelnosti. Koncept by byl, ale po pravdě dost pochybuji, že za měsíc bych ještě věděla, jak to vlastně mělo fungovat a tak si vytvářím záchytné body.
Podle statistických údajů nějací vědci zjistili (to musí být práce snů, statisticky potvrzovat nebo vyvracet takovéhle premisy), že závazky, které máte k sobě, splníte jen z 10% podle plánu. Pokud do nich zapojíte cizí lidi, možnost bezvadného splnění se zvyšuje podle míry zainteresovanosti oněch osob. Čím víc informací jim dáte, tím spíš plány dodržíte.
Zkusit se má všechno.
Tedy..
Mám v plánu každý měsíc přidat článek o nějakém kosmetickém produktu, který mě zrovna baví.
Původně jsem chtěla takový článek publikovat každé první pondělí, ale jelikož předevčírem jsem byla příliš zaměstnána holčičími rozhovory a perfektním bordeaux (proč jsem to nestihla minulé první pondělí si už nepamatuju), přesouvám termín na pravidelné neurčito.
Teď už jste uvnitř a je tedy i vaším úkolem zajistit, abychom potvrdili statistickou teorii zainteresovanosti. Nezklamme pracující vědce!
Jinak produktem no.1 je tvářenka/bronzer Dallas od Benefitu. Poprvé v životě jsem využila slevu do Sephory a i tak to byla docela drahá sranda. Nicméně stojí za to. Můj mozek totiž nekriticky přistoupil na myšlenku, že je to malý zázrak v papírové krabičce a že já jsem s ním zázračně šťavnatá. Ano, zní to divně, ale já ráno vstanu, bronzer si dám a táhne mě to ven, že se snad ani nenasnídám. Macháček by tleskal jednoruč a já též. Jen ten obal není úplně můj šálek a štěteček položený přímo na pudru byl špinavý ze všech stran po prvním použití, tak letěl. Jinak jsem bezmezně omámená zastřetnou cihlově růžovou s miniaturními třpytkami. Září a já s ním. Snad nám to oběma dlouho vydrží.
Žádné komentáře:
Okomentovat