Balancování

Lidé dělají chyby. Chyby, co jim jsou odpuštěny i jiné, co nejsou. Otázkou je, zda se poučí? Ztráta iluzí nemusí být nutně deziluze, ač je někdy zem dost tvrdá a studená. Ochutnáme ji ale všichni.
Nad čím tady balancuji? Co přesně? Postupnou destrukci, frustraci, psychické násilí, peníze, sny, hry, dny, i noci. Lži. Měsíce i roky. Podstatu i důsledky. Znovu a znovu. Mé i Vaše.
Nikdy jsem neměla moc kamarádek. Holky se mě vždycky nějak bály, nebo se minimálně vedle mě cítily znejistěny. Tak kolem sebe kopaly (to je jedna z holčičích nejkrásnějších vlastností). Zůstalo jen tvrdé jádro.
Na základce mi přišlo vtipné, když někdo přišel s tím, že Máňa Nováková říkala, že jsem taková..no prostě kráva. Já tehdy, mezi záchvaty pubertálního smíchu, marně přemýšlela, jestli jsme spolu s Máňou někdy prohodily jediné slovo. No neprohodily, ani pohled jsme si nevyměnily. Máňa se na mě (logicky) nemohla podívat, protože jsem prostě kráva a já bohužel většinou ani netušila, kdo Máňa je. Tak jsem se tehdy víc kamarádila s klukama. Měli taky svý (házeli po sobě houbu na mytí tabule!?!), ale nic neřešili a že jsem kráva, by mi zvládli říct do očí.
Problém nastal až na střední (a mně to vlastně došlo až po střední). Holky jsem rozrušovala nadále, jenže už jsem tak nějak rozrušovala i kluky, co s nimi chodily. Mělo by mi lichotit, že 85% mých "kamarádů" alespoň část času trvání našeho kamarádství myslelo pouze na to, jak se se mnou vyspat? Ukřivděně si stěžovali, že jejich drahé prudí a žárlí a vůbec! "Co si myslí?!".. A sami si mysleli?.. Tak nám ta přátelství založená na sexu, co nikdy nepřipadal v úvahu zrušilo něco, nad čím nikdo neuvažoval. Spadlo to z nebe (pravda dost zataženého) do Jaderského moře (taky dost špinavého) a prostě zrušilo vše. Pak najednou neměl nikdo z nich důvod stát za mnou, nehrozila už možnost, že se předkloním.
Někteří to oplakali, jiní oslavili - těch bylo víc. A já? Čím dál tím víc mám pocit, že dostat přes čumák bylo to nejlepší, co se mi mohlo stát. Teď už neběhám. Jenže mi stále s vražednou pravidelností párkrát ročně přijde lístek z Nebe, který se snaží zjistit, zda už jsem "dostala rozum" a nechám se zachránit? Princové ještě nevymřeli, že kamarádi!

Co vy? Běháte? Zkuste s tím přestat! Ideální novoroční předsevzetí, ne?! Stejně před sebou nikam neutečete. Nikdo neuteče.