Bilancování

Den za dnem se blíží konec roku a s ním na mě přichází potřeba bilancovat, sečíst a odečíst zisky a ztráty uplynulých dvanácti měsíců, kvantifikovat výsledky. Možná se zdá, že předbíhám dobu, za měsíc může mít celý svět jiný řád, natož můj život, pro mě je ale bilanční chvíle právě nyní.
Před rokem ... letos.
2013, 6, 1, 22, 1, 1,1 ...-1, -5, -2, ...ztráty a nálezy. Výsledek? Jsem v plusu nebo v minusu? Dají se velké ztráty vyvážit velkou řadou malých zisků? A malou řadou velkých? Podle čeho vlastně hodnotíme? Šestý smysl? Současný stav? Co je měřítkem, které říká, kde je klad a kde zápor? Nemysleli jsme si snad někdy všichni, že výhra v loterii je prostě výhra? Třeba když vždycky počkáme dostatečně dlouho, budeme moct všechna rozhodnutí hodnotit kladně. Poslední soud to jistí, ale můžeme čekat až tak dlouho?
Během roku přibyl do mého života. Zdá se to logické. Měl tu být vždycky, ale nebyl. Nebyl tu celých 21 let a teď vlastně stále ještě oba zjišťujeme, jestli tu být má. Jenže ono to vlastně není vůbec podstatné. Jestli ano, zůstane. Jestli ne, vytratí se postupem času sám od sebe. Bude to prostě tak, jak to má být. Ať jsem se kdy snažila jak jsem chtěla, tenhle řád věcí jsem nikdy nepřemohla a když jsem měla na pár vteřin pocit, že ano, byl už dávno někde pryč, jen jsem si v té chvíli ještě nestihla všimnout. Když se nad tím zamyslím, je to ta nejvíc uklidňující věc ze všech.
Tolik k filozofii, teď trochu fotografií. Obrazně tu obrazem vykreslím svůj 2013. Což mi připomíná, že mám ještě spoustu věcí nejen k vyfocení, než přijde 2014.