Italy random vol. 2

Miláno je téměř synonymem pro módu. Pro mě z tohoto hlediska ale dost zklamáním. Za 1 odpoledne v restauraci v Bergamu jsem viděla víc vkusu než během 3 milánských dnů. Velkoměsta mají přirozeně určitý náboj. Neustálý střet kultur a stylů ale není vždy ku prospěchu a tak, ač jsme se probírali davem potiskaným značkami, styl a nápad abys pohledal. Thumb down milánské ženy.
Těsně před odletem se mi rozbila peněženka. Zip oznámil, že mě má dost a odešel. Nijak zvlášť mě to nemrzelo. Jsem přece na cestě do Itálie, země krásných kožený peněženek. Freeport na Ruzyni (ano, říkám tomu Ruzyně, jednoduše proto, že to Ruzyně je!) jsem prošla se zavřenýma očima (i tak jsme šli pozdě) a těšila se na úlovky. No a nic! Pasáž o marném hledání vynechám, stěžovat si stejně nepomůže. Nicméně peněženku už mám. Koženou, krásnou, italskou, z Vodičkovky. Vystoupila jsem kvůli ní z9 a prošvihla manažerské účetnictví. Stálo to za to, ale víckrát už to neudělám. Prodejna Clarks na rohu s Lazarskou mě táhla jak magnet. Tak jsem rovnou z nové peněženky zaplatila oxfordky, které mi Clarks ukradli ze snů a domů pak jela radši metrem.
Ať se ale vrátíme k Itálii. V největším dešti jsme potkali obchůdek jako džungle se vším možným do bytu, a tak jsme si v The Tiger pořídili pár typicky neitalských suvenýrů. Zlepšují mi náladu, když se kouknu na šedivo venku. Přece není vůbec k zahození uvařit si čaj a dát si v posteli sušenky pečené s láskou, no ne? Třeba na to budu mít letos ještě čas!