Iconic

Postupně procházím podzimní novinky a kampaně módních řetězců a přemýšlím, co vyřadit ze svého podzimního Wish listu. Potřebovala bych, aby roční období trvala alespoň půl roku. Stále mě dokáže zachvátit euforie nad nějakým kouskem, kombinace vidím všude, ale jen do momentu, než si to "něco" koupím a vezmu poprvé na sebe. Pak rázem vyschne proud inspirace, kterým byl ten daný hit unášen směrem ke mně a zbude z něj jen ozvěna čehosi v mé skříni.

To mě přivádí k jiným hitům, ikonám a vlnám.

Když jsem na jaře intenzivně sledovala českou blogerskou scénu v rámci rozhodování, zda se do toho vrhnout či ne, dělala jsem si poznámky. Spousty poznámek. Poměrně dlouho jsem o blogování přemýšlela. Připojit se ke stále rostoucí skupině, kde forma převážila obsah a vystavit se riziku, že, jako část z nich, nebudu mít, co říct? Začnu snad také pociťovat osobní přínos plynoucí z nekonečného omílání oblázků? Až na písek!? Až na prach!?

Tehdy měl můj největší strašák jméno - Senzabox. Ikona, superstar, hvězda - zhasla? Skutečně netrvalo dlouho a mé bezbožné přání, ať o tom senza nápadu všichni chvíli nemluví, nepíší, netočí, neblogují, netagují, ne.., se stalo realitou. Z ne.. je neštěk pes. Toť jepičí život top témat.

A nyní?

Sezónní most wanted je Season Must Have List.

Then What is in my bag? - Hell!

R.I.P. produkty? * Fakt mě fascinuje nasazení lidí, co celý měsíc syslí prázdné tuby od zubních past, aby je mohli 32.13. slavnostně ukázat světu (opět) a z rerecenzovat (opět, opět). Jen doufám, že se to nebude příliš šířit. Abychom časem neschovávali děravé ponožky a nefotili prázdné pytlíky mouky (špaldové, 100% Bio!).  Předesílám, že s tím se má vize neslučuje. Navíc, jsem likvidátor! Od přírody! Promiňte mi, ale kašlu na top téma!

Je třeba, dávat si pozor. Móda nás učí nenechat si svázat ruce konvencemi. Důležitější je však nenechat si svázat mysl módou. Tak mě z X set stránek módních časopisů nejvíce oslovila jediná věta Iris Apfel, : "Styl je vědět, kdo jste." Blogging je totiž o tom samém. O nás a našich cestách k NÁM. Nikoho normálního ve skutečnosti vůbec nezajímá, co mám v kabelce, ale co o mně ty věci mohou naznačit.

Všechny kecy jako předehra. To, o co tu skutečně jde, je rostoucí ikoničnost blogování jako takového. Ano, ústředním motivem tohoto plkání je blog. Sleduje život supernovy. S každým dalším bloggerem, každým dalším čtenářem je blíž bodu zvratu. A tak se ptám, kdy se budeme zamýšlet nad otázkou, kde jsou všichni ti módní bloggeři? Mohou žít tak dlouho, jako móda sama? - Asi těžko.

A kdo budeme vlastně my, samozvanci, co se budou zamýšlet?

* Tímto se omlouvám Lucii Lou za generalizaci jejího názvu, ale přesně vystihuje co chci říct. Spěte sladce někde v koši prázdné krabičky..